Ahoj Adame, mohl by ses čtenářům krátce představit a popsat, čemu se ve svém podnikání věnuješ?
Studuji magisterský program na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze s vedlejší specializací Podnikání a věřím, že ho už brzy zdárně dokončím. Jinak pocházím z Trutnova v Podkrkonoší, což je od Prahy asi 3 hodinky vlakem. Věnuji se už třetím rokem podnikání na Srí Lance, kde spoluvlastním resort v přírodě na jihu ostrova.
Resort jsem založil před 2 lety s mým Srí Lanským kolegou, který se shodou okolností jmenuje Dushan (čteno Dušan stejně jako u nás) a od té doby prošel řadou změn. V roce 2017 jsme začali budovat resort na “zelené louce”, kde předtím byla jen vysoká tráva a houští.
Od začátku máme kompetence rozdělené. Dushan organizoval postupně celou výstavbu resortu, obstarával projektanty, konstruktéry, dělníky, což ho stálo kolikrát nemálo sil a energie. Jak víme, práce s lidmi není snadná a na Srí Lance to platí dvojnásob! Mým úkolem bylo dělat propagaci ubytování na rezervačních portálech, sociálních sítích nebo osobně. Dnes se Dushan stará o chod resortu, vyzvedává zákazníky, vozí je zpět na letiště a dává pozor, aby bylo podnikání v souladu s místní legislativou a bylo po právní stránce vše v pořádku. K tomu mu dopomáhá s úklidem a v kuchyni manželka Harshani a radost mu dělá syn Rasandu.
Podnikání na Srí Lance není pro kluka z České republiky zrovna běžnou volbou. Jak ses k tomu vlastně dostal?
To je celkem dobrá otázka. Všechno to začalo, když mně v březnu roku 2017 zavolal kamarád, jestli bych se nechtěl letět ohřát na 3 týdny do tepla na Srí Lanku. Tenkrát jsem měl v letním semestru zapsaných pár předmětů, které mě úplně nebraly, navíc byla v tento rok celkem tuhá zima, takže jsem po 2 dnech rozmýšlení, zda letět do exotiky a trochu se vyhřát, na to kývnul. Byli jsme dopředu domluvení s Kubou Rybou – frontmanem kapely Rybičky 48 , který byl na Srí Lance předtím už několikrát, že budeme všichni bydlet na baráčku u jedné místní staré dámy, kterou několik let znal. Bydlelo nás tam celkem šest. Tehdy během dovolené jsem se seznámil díky Kubovi i s místním Srí Lančanem Dushanem, který jim už několik sezón po sobě dokázal zařídit výlety po ostrově, uvařit dobré jídlo, vzal je na zajímavá místa a vymyslel pro ně spoustu dalších aktivit. Během jednoho z tehdejších večerů jsme začali diskutovat o podnikání, přičemž Dushan říkal, že jeho snem by bylo řídit nějaké malé ubytování a pronajímat ho turistům. Pracoval přibližně 10 let v jednom z TOP 5 největších hotelů na Srí Lance, takže měl z hoteliérství a cestovního ruchu spoustu zkušeností. Bavili jsme se tehdy o tom, že koupil v roce 2012 pozemek kousek od domova, ale neměl finanční prostředky, aby na něm cokoliv vybudoval. Já jsem mu říkal, že mým skrytým snem už od 20 let bylo pronajímat menší ubytování kdesi v Asii, v jedné z rozvojových zemí, ale, že to bude zrovna Srí Lanka, to mě tehdy vůbec nenapadlo. Následující den jsem se jel podívat za ním do města Galle, kde mně ukázal pozemek, na kterém byla jen vysoká tráva, nikde nic. Byla to ale pěkná lokalita v přírodě u jezera, 20 minut chůzí do města a 15 minut k oceánu. Bavili jsme se, že bychom naše podnikatelské nadšení mohli spojit a začít ho realizovat. Než jsem odletěl zpátky do ČR, tak jsem mu řekl, že si to během pár týdnů nechám projít hlavou a ozvu se mu zpátky.
Následně, i když jsem srovnával 3 týdny pozitiva a negativa, tak jsem stejně došel na rozcestí, že buďto ten krok do neznáma udělám, vystoupím ze své komfortní zóny a vrhnu se do toho nebo budu stát na místě a hledat případně jiné podnikatelské příležitosti. Měl jsem naspořené nějaké peníze a cítil jsem tenkrát, že je správný čas využít této příležitosti, protože příležitost stejně tak jako může snadno přijít, může snadno odejít. A tak jsme začali! Slovo dalo slovo a společně jsme směřovali k tomu, přetvářet náš sen v realitu.
Během půl roku jsme vybudovali první dva cabanasy(domky) s restaurací na lodi a pojmenovali náš resort Nature Cabanas & Floating Restaurant (www.cabanassrilanka.com). Před Vánoci, v roce 2017, jsem měl s kamarády první „kolaudačku“ a vše se vydařilo perfektně. V rámci dalších 2 semestrů jsem měl na vedlejší specializaci Podnikání o svém malém byznysu v zahraničí prezentace, kde se postupně začal můj příběh šířit mezi studenty i učitele, což byl původně jeden ze záměrů, proč jsem se do podnikání vrhnul ještě během doby studia.
Měli jste při rozjezdu podnikání nějaké problémy s cash-flow? Jestli ano, jak jste je řešili?
Podnikání jsem od začátku financoval sám ze svých zdrojů a Dushan do podnikání vložil pozemek. Během prvního roku fungování jsme žádné problémy neměli. Po roce, když vešly v platnost nové legislativní podmínky, tak jsme byli nuceni postavit místo dřevěné kuchyně, kuchyň zděnou, aby splňovala nové hygienické normy. Tehdy se vyskytly během výstavby problémy s nedostatkem financí, protože mé možnosti již byly vyčerpané a bylo zapotřebí kuchyň dostavět. Z tohoto důvodu jsem hledal jiné možnosti, jak by bylo možné kuchyň dokončit a když jsem se zmínil o tomto problému během závěrečného předmětu vedlejší specializace mému studentskému týmu, tak se jeden z kolegů nabídl, že by s dostavbou finančně pomohl. Později se začal na celém byznysu participovat více a s Dushanem jsme se dohodli, že ho do byznysu přijmeme mezi sebe.
V čem vnímáš hlavní výzvy, když někdo žije v ČR a zároveň rozjíždí podnikání v zahraničí. Jak to ovlivnilo tvůj život?
Je to výzva řídit podnikání na dálku, navíc v mém případě napříč kontinenty. Jednak, že člověk nemůže mít věci tak dobře pod kontrolou jako by je měl, kdyby se nacházel v místě podnikání a také, že úspěch je založený velkou měrou na důvěře mezi společníky. Další věcí je i časový posun, který v případě Srí Lanky je v letním čase +3,5 hod., v zimním +4,5 hod. To se promítá do toho, že ve chvíli kdy je potřeba řešit nějaký problém, ať už se zákazníky nebo celkově na resortu, tak je nutné být k dispozici i během noci, prakticky to znamená být online na telefonu 24 denně.
Odkud bereš další inspiraci, kam podnikání posouvat? Máš nějaký vzor nebo oblíbenou knížku, kterou bys ostatním mohl doporučit?
Inspiraci rád beru od velikánů jako Steve Jobs, který začínal s firmou Apple v garáži a během života dokázal vybudovat miliardový byznys nebo od Billa Gatese, který měl vizi, dostat počítač do každé domácnosti, v době kdy počítače zabíraly celou místnost a dnes vidíme jeho výsledek. Každý z těchto velikánů musel řešit během svého podnikání řadu problémů a nástrah, se kterými se museli vyrovnat, ale většina těch, kteří své snažení po prvních nezdarech nevzdali a dokázali se kolikrát vyškrábat ze samotného dna, to nakonec nejdál dotáhli. Tím nechci tvrdit, že bych měl až takové ambice, ale je podle mě důležité se při prvním nezdaru nevzdávat a jít si za tím, co cítím.
Co tě na podnikání nejvíc baví?
Pocit, že buduji něco, co mně v budoucnu může přinést více svobody, bez toho, aniž bych byl pevně vázán na pracovní místo, kam bych musel 5 dnů v týdnu, 300 dnů ročně, po dobu 40 let docházet.
Jaké rady bys předal ostatním začínajícím podnikatelům?
Vystoupit ze své komfortní zóny, nebát se riskovat a dělat chyby. Jak řekl Albert Einstein „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“, tudíž pokud člověk udělá chyby, měl by se z nich poučit, otřepat se a jít dál, ale neopakovat už své předchozí chybné chování.
O autorovi
